"Our world is mechanized"

Vítejte v roce 2035, věku hyperrychlých aut, věku moderních domácností a samozřejmě robotů, kteří jsou všude a obstarávají práce od popelářství, přes demolice budov až po pečení dortů.

Idylická doba, zdálo by se, neexistují žádné problémy a pokud, tak se drží pod pokličkou. Nicméně jeden, i když velmi pracně utajovaný problém tu je, a to sice sebevražda předního vynálezce nové generace robotů Alfreda Lanninga (James Cromwell - Spiderman 3, Six Feet Under, The Queen). Na vyšetřování této události je nasazen mladý detektiv Spooner (Will Smith), aby celou věc vyšetřil a objasnil. Spooner však vnese do celé záležitosti ještě větší chaos. Jeho teorie totiž tvrdí, že Alfred Lanning, nespáchal sebevraždu, ale byl zavražděn robotem, a to právě z nové řady NS5, kterou sám vynalezl a která má zakrátko přijít na trh. Detektiv Spooner totiž jako jeden z mála robotům nevěří ani mikročip v hlavě. Nicméně roboty vážou tři zákony: 1) Robot nesmí ublížit člověku, nebo svou nečinností dopustit, aby bylo člověku ublíženo. 2) Robot se musí podřídit příkazům čověka, pokud nejsou v rozporu s prvním zákonem. 3) Robot musí chránit sám sebe před zničením, pokud to není v rozporu s prvním, nebo s druhým zákonem (Tyto zákony vymyslel spisovatel Isaac Asimov ve své stejnojmenné knize, která tvořila předlohu pro tento film). Spooner si však myslí, že roboti mají možnost zákony porušovat. Nikde se kolem sebe však nesetkává s porozuměním, protože většina lidí si myslí, že roboti jsou dokonalí. Detektiv tedy událost vyšetřuje a čím dál se dostává, tím více se do případu zaplétá. Šlo opravdu o pouhou sebevraždu, nebo se jedná o rozsáhlé robotí spiknutí?

Režisér Alex Proyas nám ve filmu nabízí snad to nejlepší, co může. Film I robot je považován za jeden z jeho snad nejúspěšnějších filmů. Pokud jste četli knihu I robot, a zdá se Vám, že tu něco nesedí, nekamenujte ho. Pro ty, kdo ji nečetli: film se knihy skoro vůbec nedrží, příběh pouští k vodě a chvílemi to vypadá, že si z ní režisér vzal pouze Asimovy tři robotí zákony, jména hlavních postav a stín dějové linie. Za což si u fanoušků knihy vysloužil pěkných pár nelichotivých reakcí. Tento malý neduh mu však rádi odpustíte už po prvních minutách filmu, kde se střídají přirozené a vyvážené dialogy (scénář: Jeff Vintar) se skvělými hereckými výkony. Hned ze začátku je k vidění výborná honička detektiva s robotem. Oba dva běží sice po svých, přesto má ale celá scéna šmrnc a napětí. Na čemž má také zásluhu skvělá hudba Marca Beltramiho, který nás už ohromil například v Hellboyovi, T3, nebo třeba v Resident Evil. Díky hudbě v I robot se budete chvílemi cíti úplně vtaženi za plátno, protože jako hrdinu do sedadla auta tiskne zrychlení, Vás tam budou tisknout orchestrální motivy. Dalším chvályhodným aspektem filmu I robot je děj: vše co je řečeno nebo vše co se stane, získá dříve, či později v dějové linii nějaký význam, takže třeba zdánlivě náhodné dění na začátku filmu je na konci náležitě opodstatněno. Nechci tím říct, že by byl film po příběhové stránce nějak zvlášť precizní, ale občas Vás překvapí propracovanost některých detailů. Nemůžu opomenout ani herecký výkon Willa Smithe, který je vynikající a celý film od začátku do konce vybavuje potřebnou šťávou. Pokud od něj v tomto filmu čekáte profil ostříleného nezničitelného ramba jako třeba ve filmu Ali, nebo Men In Black, mýlíte se. Smith překvapuje profilem ostříleného, drsného, ale i citlivého detektiva.

Nedílnou součástí snímku jsou i vizuální efekty, které jsou přímo ohromující. Těch se ujal Patrick Tatopoulos, který už s Proyasem měl co do činění už v roce 1998 ve filmu Dark City. Tatopoulos se chopil také berle návrhářské. Společně s Proyasem navrhovali podobu robotů NS5. Tatopoulos sám pak designoval futuristické budovy, robotí stroje nebo třeba vozidla. Ty se staly neodmyslitelnou součástí filmu, kde hrají stěžejní úlohu především v automobilových honičkách. Je třeba čekat něco nového, protože kola autům umož�?ují neočekávané změny směru a jejich rychlost zase to, že se auta při honičkách prohánějí téměř po stropě tunelů, do nichž se většina dopravy v roce 2035 přesouvá. Právě design aut (na podobě futuristické verze audi TT, v níž se Spooner prohání spolupracovala firma Audi), design budov, strojů a robotů mě při sledování uváděl takřka do extáze. Ano, film je pravá pastva pro oči. Pokud nemáte rádi budovy z kovu a skla, tak vraťte lístky nebo DVD, protože těch je film plný. Překvapují i různé technické vymoženosti, které se ve filmu objevují jakoby mimochodem, ale přitom skvěle podporují atmosféru roků budoucích, ať už jde o to, že auta parkují prakticky ve vertikální poloze, nebo o roboty, kteří na vodítku venčí psy. Celý budoucí svět ale působí přirozeně, divákovo urozené oko neruší, mnohdy si ho ani neuvědomíte, takže se Vám může stát, že až vyjdete z kina tak se podivíte, jaktože Vaše auto nemá autopilota místo staromódního manuálního řazení. Jak už jsem se zmínil, celé to futurum působí dokonale přirozeně, k čemuž přispívá také například to, že se ve filmu setkáte s firmami, které známe už nyní, jako třeba FedEx, nebo Converse, kterážto značka je oblíbenou značkou hlavního hrdiny (ach jo, ten product placement se cpe všude), takže si budete mnohdy připadat jako doma. Věc, která by Vám na filmu mohla vadit, je několik drobných nesrovnalostí: například Viki, digitální mozek celého systému poruší zákony robotiky, nicméně nejedná se o film pro zamyšlení, takže těchto pár úkroků stranou odpustíme, koneckonců tohle není žádný Tarkovskij. A tak zatímco Vaše oči budou klouzat po ladných křivkách designu roku 2035 a Vaše smysly bude uchvacovat soundtrack, zapome�?te chvíli na okolní svět a soustřeďte pozornost třeba na trefné hlášky... kterých je ve filmu mimochodem dost :o)

Od posledního Proyasova filmu už uběhlo pár let a on pořád nepřichází s ničím novým. Proto zmíním alespo�? dva z jeho filmů, které opravdu stojí za to, jako například Dark City, nebo The Crow. Těm, kterým se film líbil, mohou jen čekat a doufat, že se režisér do něčeho pustí, těm, kteří ho neviděli ho upřímně doporučuji.

Já robot

I, Robot

USA, 2004, 115 min

hlavní cena ASCAP Film and Television Music Awards (Top box office films)

nominován na Oskara (vizuální efekty)

Režie: Alex Proyax

Knižní předloha: Isaac Asimov

Scénář: Jeff Vintar, Akiva Goldsman

Kamera: Simon Duggan

Hudba: Marco Beltrami

Střih: William Hoy, Richard Learoyd, Armen Minasian

Vizuální efekty: Patrick Tatopoulos

Producent: John Davis, Topher Dow, Wyck Godfrey, Laurence Mark

Hrají: Will Smith (detektiv Spooner), Brodget Moynahan (Susan Calvin), Alan Tudyk (Soony), James Cromwel (Dr. Alfred Lanning), Bruce Greenwod (Lawrence Robertson), Adrian L. Richard (Granny), Jerry Wasserman (Baldez), Fiona Hogan (V.I.K.I.), David Haysom (NS4 Robots)

Text: Matěj Štěpán

Diskutovat o tomto článku ve fóru. (0 příspěvky)