Jeden svět 2009: Den šestý

Úterý, 17 Březen 2009 21:45

Festival se přehoupl do druhé půle. Pravidelná dávka filmů a doprovodných akcí, jako obvykle.

Foto z filmu: Život po pádu

Z mého pohledu byl Jeden svět o víkendu úspěšný. V každém sále plno lidí, spousta debat a výstav.

V galerii Langhans právě ted probíhají tématické výstavy, můžu jen doporučit, jsou to dost působivé detaily z afrického kontinentu.

Takže kam vyrazit v pondělí? V Ponrepu od 17.30 hod. hrajou Prozářené listy a v Atlasu od 21.30 hod. Život po pádu, jinak dalších 40 filmů. Zajímavý může být i holandský dokument Auta budoucnosti v 18.00 hod. ve Francouzském institutu, doprovázený debatou.

Program zde: http://www.jedensvet.cz/ow/2009/index2.php?id=486&item=2009-03-16

Prozářené listy: Ross McElwee je režisérem tohoto snímku, který lze těžce zařadit do jakékoli škatulky (viz Shermanův pochod). Příběh je asi následující: Ross se vrací do rodného kraje ve státu Severní Karolína, aby se dozvěděl více o svém předkovi, který pěstoval tabák, ale později zkrachoval. Přitom náhodou objeví film s Garym Cooperem, který je inspirovaný osudem Rossova předka... Film nabízí mnoho otázek a nevím, zda na vše dává jasnou odpověd... I když jde spíš o film, než dokument, stojí za to.

Život po pádu: Velice podařený dokument od režiséra Kasima Abida vypráví o žití po pádu Husajnova režimu. Sám režisér byl třicet let v exilu a po nastolení „nového" režimu se vrací zpátky domů, do Bagdádu. Země prochází změnami, o jakých se nikomu z obyvatel nesnilo a proto bere do ruky kameru a snaží se nám všechno přiblížit natáčením vlastní šíitské rodiny. Ve výpovědích členů rodiny jsou zachyceny všechny důležité události několika uplynulých let. Režisér doprovází rodinu k prvním svobodným volbám, ale točí je i ve zcela běžných situacích, rozmlouvá s nimi a tahá z nich co nejvíce informací a vjemů. Čas ale ukazuje, že není a nebylo vše tak růžové, jak se na první pohled může zdát. Naději střídá zoufalství, spokojenost strach o život. Tento 155minut trvající epos ocenila porota na mezinárodním mnichovském festivalu dokumentů v loňském roce jako vůbec nejlepší dokument.

Text: Jiří Macek

Foto: jedensvet.cz