Transformers: Pomsta poražených
Neděle, 28 Červen 2009 09:44
Od prvních Transformers se toho změnilo hodně. Jak sám režisér Michael Bay sliboval, mlátících se robotů je více, vypadají o něco lépe, ale na druhou stranu jsou akční scény opět poněkud nepřehledné. Avšak Bay zapomněl na důležitou věc, že někdy méně znamená více, a to i v případě u tohoto vedle Star Treku a nového Terminátora nejočekávanějšího blockbusteru letošního roku.
I přesto, že jsme před dvěma lety byli svědky toho, jak se pouze jediný z hodných Autobotů Bumblebee rozhodl zůstat na Zemi, aby mohl být Samovi na blízku, v pokračování vás po úvodním komentáři Optima možná trochu překvapí, že se Autoboti spojili s lidmi a pod speciální jednotkou bojují proti zlým Deceptikonům, kteří se neustále na naší planetě skrývají.
Roboti se možná díky tomu od minulého dílu začali chovat mnohem lidštěji. Používají vtipné hlášky, dokáží plakat (Bumblebee) a mají i lidské potřeby (viz lehce stupidní scéna s autíčkem na dálkové ovládání a Megan Fox - pochopíte až film navštívíte). Tohle je asi nejdůležitější rozdíl v charakterech robotů, který mě ze začátku trochu šokoval, ale postupem času si zvyknete a v průběhu filmu vás i hláškující roboti skvěle pobaví. Transformers 2 jsou celkově postaveni na komediálnější úrověň než jednička, i přesto, že se ze zákulisí proslýchalo o mnohem temnější Pomstě poražených.
Filmu to ovšem ani příliš neuškodilo. Scénář samotný k odlehčenému přístupu přímo vybízí. Sam odchází na vysokou, připravuje se na vztah na dálku s Mikaelou a rodiče se samozřejmě chovají roztržitě. Nebýt úlomku z Prajiskry, s níž měl Sam co dočinění již v jedničce, vše by probíhalo více či méně poklidně. Avšak zlý Decepticoni jsou na pokraji vymření a právě úlomek, který nachází Sam, může zachránit jejich populaci. Sam si tedy vysoké příliš neužije a je Bumblebeem přemluven k další spolupráci v boji o záchranu naší planety. Historie se tedy opakuje ovšem v akčnějším a trikově nadupanějším hávu, jak už to tak pokračování letních blockbusterů bývá. Jenže paradoxně právě akční scény jsou snad největším kamenem úrazu filmu. Bojující roboti sice vypadají opravdu skvěle, ovšem již těsně po polovině filmu jsem si říkal, kdy už konečně přijde nějaká ta oddychová dialogová část bez sebemenší přítomnosti jakéhokoliv kovu. Právě přeplácanost robotími bitkami dělá toto pokračování o něco slabším než je o dva roky starší bratříček.
Již v prvních deseti minutách filmu máte možnost zhlédnout naprosto skvělou otevírací scénu. Ve spoustě jiných filmů by stačila na úchvatné finále. Dala by se srovnat s finálem Iron Mana. A to mluvíme o úplném začátku filmu. Po uplynutí této dechberoucí sekvence si chvíli říkáte, že s ničím lepším se již Bay po celý zbytek filmu nemůže vytasit a možná si i na konci dáte za pravdu. V průběhu filmu se sice objeví řada vizuálně neuvěřitelných scén, ale je jich možná až příliš a i 30ti minutové finále je natahované jakoby za každou cenu. Tím pádem scény nejsou natolik působivé a nezažíváte u nich takové pocity jako u jedničky. Možná je to tím, že již nejste odvaření z každého transformujícího se pohybu, jelikož je již důvěrně znáte z předchozího dílu, ale spíše je to tím, že film je celkově prázdný. Nenajdete zde žádný natolik silný moment, jako bylo například v jedničce první setkání Sama s Optimem, či dopadající Decepticoni na Zemi. Vším tak jednoduše proplujete a řeknete si: jo byla to slušná vizuální podívaná, ale nic víc. A opravdu, příběh z jedničky vám proti dvojce bude připadat mnohem hlubší než doposud.
Ve dvojce se totiž objeví několik nesmyslů či slabších míst, kterým se první Transformers vyhnuly obloukem. Transformers 2 by se dala dokonce brát jako teenagerovská komedie s neuvěřitelným rozpočtem. Některým vtipům se zasmějí snad jen třináctiletí chlapci a nebýt postavy vysloužilého agenta ze sektoru 7 Simmonse ( John Turturro), byl by snad celý film naprosto nudným pro dospělejší diváky. Turturro se v komických situacích vyžívá a drží svým výkonem hodně velkou část filmu nad vodou. Oproti němu například Shia LaBeouf nemá či neví, tak trochu jak co hrát, zda toho samého klučinu, tak jak jsme ho měli možnost poznat, nebo již o něco zkušenějšího mazáka v zachraňování lidstva. Tím pádem z herecké stránky sice ostudu nedělá, ale nepatří již k takovému příjemnému překvapení jako v jedničce. Megan Fox předvedla svůj standard a v celku nic se jí nedá vyčítat.
Na rozdíl od vizuální stánky, která je samozřejmě srovnatelná a možná i o chlup propracovanější oproti jedničce, v soundtracku jsem nezaznamenal příliš silných momentů. Ne že by Steve Jablonsky neodvedl slušnou práci. Hudební motivy skvěle dokreslují atmosféru jednotlivých scén, ale žádný kvalitou a chytlavostí nepředčí ty z jedničky. Ty se také samozřejmě opakují i zde, tak jak to známe například z Pirátů z Karibiku. Na tom není nic špatného. Proč měnit něco co funguje skvěle a přesně se hodí k Bayovským záběrům potažmo scénám. Sázka na jistotu se vyplatila i u výběru doprovodných písní. V jedničce to byl singl What I´ve Done od Linkin Park a ve dvojce opět od Linkinů píseň New Divide použitou v závěrečných titulcích. Ovšem asi nejsilnější skladbou v poměrně dlouhé části filmu je singl 21 Guns od Green Day.
Transformers: Pomsta poražených mohl být film stejně povedený jako jednička, nebýt faktoru, který občas postihne některá pokračování. Všeho musí být za každou cenu více a tím se jednoduše nevyhnete problému, že váš film bude pouze přehlídkou vizuálně neuvěřitelně zpracovaných robotů. A opravdu v konfrontaci s pokračováním vám první Transformers přijdou mnohem více jako film s hloubkou a spoustou silných momentů, než tomu možná u spousty z vás bylo doposud.
Moje závěrečné hodnocení: 75%
Transformers: Pomsta poražených (Transformers: Revenge of the Fallen)
Režie: Michael Bay
Hudba: Steve Jablonsky
Hrají: Shia LaBeouf, Megan Fox, Hugo Weaving, Josh Duhamel, John Turturro
Text: Vojtěch Cimpl
Foto: bontonfilm.cz